Žlutá stezka na Bílé Opavě je nádherná, ale kočárek tam opravdu nepatří!

Zvažujete, jak prožít podzimní dny, nebo už plánujete jarní výlet do Jeseníků? Pokud uvažujete o Bílé Opavě, neváhejte. Jednoduše vyrazte. Je to naprosto úchvatný a nezapomenutelný zážitek. Ale. A to je důležité ALE. Je to přesně takový výlet, kde idylická představa o rodinné procházce se může rychle proměnit v noční můru.

My jsme to zažili na vlastní kůži. Bylo nám zima, dostali jsme se do různých situací (o tom za chvíli), ale nakonec jsme byli nadšení. Aby vaše zkušenost byla především o tom nadšení, připravila jsem praktického průvodce, který spojuje realitu s tím, co najdete v turistických průvodcích.

V Karlově Studánce, kde začíná trasa, je překrásně. Vzduch je tak čistý, že to skoro píchá, zkrátka idylka. Až do chvíle, kdy jsme po deváté ráno zjistili, že najít parkovací místo je opravdová sportovní disciplína.

Po několika čestných pokusech jsme nakonec ukořistili místo, a to dokonce u Hubertusu, kde stezka začíná. Co byste měli vědět? Hlavní parkoviště jsou tři: Hubertus, Dolní parkoviště a Hvězda. Všechna mají organizovaný systém. Celodenní parkování vás bude stát 130 Kč. Můžete platit i po hodinách (50 Kč/hod), ale to se na celodenní túru nevyplatí.

Levnější variantou je parkoviště u hotelu Džbán, kde je cena 90 Kč za den, avšak kapacita je velmi omezená a rychle se zaplní.

Tip pro vás: Parkoviště Hvězda sice leží dál od začátku stezky, ale je to konečná zastávka kyvadlového autobusu, kterým se můžete vrátit zpět z Ovčárny. Ti, kteří zde zaparkují, se na konci dne dostanou z autobusu přímo k autu a nemusí se obávat dalšího přesunu. Ten bývá většinou opět pěšky.

Po příjemné a krátké procházce lesem přijdete k „Na Paloučku“. Zde si budete muset vybrat trasu, kterou se vydáte. Můžete zvolit modrou trasu, jež je delší, avšak mírnější a prochází lesem nad údolím. Nabízí příjemnou procházku.

Pokud však chcete zažít všechny krásy Bílé Opavy, měli byste se rozhodnout pro kratší žlutou trasu, která prochází srdcem divoké soutěsky. Čekají vás lávky, mostky, kluzké kameny a strmé žebříky těsně vedle burácejících vodopádů.

A nyní ta nejpodstatnější informace, kterou možná neznáte. Od roku 2025 je žlutá stezka jednosměrná, a to pouze pro výstup. Tím je všechno jasné. Pokud chcete zažít to nejlepší a nejdivočejší, musíte se vydat po žluté nahoru.

Musím to přiznat: ta žlutá stezka je skutečně úchvatná. Je to naprostý zázrak. Byli jsme obklopeni světem mechu, kamenů a průzračné vody. Hlasité šumění vodopádů (největší z nich měří téměř 8 metrů) vás naprosto uchvátí. Byl to přesně takový typ dobrodružství, na který se dlouho vzpomíná. Každý krok výš byl obtížný, ale pohled na vrcholu stál za všechny námahy.

A pak jsme je spatřili. V jednom z nejužších a nejstrmějších míst, kde sotva projdete s batohem a balancujete na dřevěné lávce nad řekou, stála rodina. S běžným městským kočárkem.

Otec tlačil kočárek, matka držela dítě, přičemž před nimi se tyčily téměř kolmé schody vytesané do skály. Kočár se zasekl. Dítě začalo plakat. Za nimi se okamžitě vytvořila fronta lidí, kteří nervózně přešlapovali. To byla scéna naprostého zoufalství a neuvěřitelné nezodpovědnosti.

Musím to říct jasně a nahlas: NA ŽLUTOU TRASU S KOČÁRKEM NIKDY. OPRAVDU NE.

Nejde ani tak o to, zda máte sílu kočárek nést nebo zda by lidé za vámi byli trpěliví. Ten kočár se tam jednoduše nevejde. Na žebříky ho nedostanete. Na kluzkých kamenech je to skutečné riziko pro zdraví dítěte i vás samotných. Jsem ráda, když vidím rodinu, jak tráví volný čas daleko od displejů, ale tohle už prosím neprovádějte.

Pokud máte malé dítě, které trasu neujde, jedinou bezpečnou a rozumnou variantou je kvalitní turistické nosítko. Všechno ostatní je naprosté šílenství. A i tak bych důrazně doporučila zvážit modrou trasu, která je mimochodem také podle oficiálních informací s kočárkem nesjízdná.

Po překonání žluté trasy se dostanete na Ovčárnu. Vychutnejte si ten pocit úspěchu! Následně si můžete dopřát nějaké občerstvení a poté se vydejte na Praděd, což je už jen příjemná procházka. Na vrcholu ale buďte opatrní ohledně počasí. I na Ovčárně může být příjemně, avšak nahoře často panuje zima. Koneckonců, toto místo má nejnižší průměrnou roční teplotu v ČR, a právě proto tam může být i v létě stánek s čepicemi.

O cenách v restauraci na vrcholu se příliš nezmiňuji, protože jsme měli chuť na nějaké občerstvení, ale venku na terase byla opravdu velká zima a uvnitř nebylo žádné volné místo. Proto doporučujeme vzít si vlastní bohatou svačinu a termosku, nebo využít služeb na Ovčárně.

Teď je čas na sestup. Můžete si vybrat mezi dvěma hlavními trasami: buď se vrátíte po modré stezce, nebo si půjčíte koloběžky. Sjezd z Pradědu na Ovčárnu je skvělý. Půjčovna se nachází přímo u vysílače a za sjezd jsme platili do 200 Kč na osobu.

Z Ovčárny máte možnost využít kyvadlový autobus na parkoviště Hvězda. Tato možnost je velmi oblíbená, i když se zde neaplikují běžné ceny dopravy. Dospělý zaplatí za těch pár kilometrů 80 Kč. Mějte na paměti, že autobusy odjíždějí pravidelně, jednou až dvakrát za hodinu v závislosti na sezóně. Poslední spoj odjíždí přibližně kolem 17. hodiny.

Upozornění! V odpoledních hodinách se tvoří dlouhé fronty a nemusíte se vejít do prvního autobusu. Doporučujeme být na zastávce s dostatečným předstihem a nespoléhat se na poslední spoj.

Musím přiznat, že to byl jeden z nejúžasnějších výletů do přírody, které jsme jako rodina zažili. Bílá Opava je divoký, nespoutaný klenot. S dobrou přípravou (vhodné boty, žádný kočárek a čepice v batohu) to bude nezapomenutelný zážitek. Rozhodně doporučujeme!