Foto: Vratislav Konečný
Valmez – město s osobitým příběhem
Valašské Meziříčí, kterému místní říkají prostě Valmez, je městem s bohatou historií, kulturními tradicemi i svérázným humorem. Není proto divu, že v tamním infocentru najdete drobnosti s nápisem „Neprat v Bečvě“ – symbol regionální identity. Ale to, co návštěvníky na zámku přitahuje nejvíce, je jeho neobvyklá minulost: v 19. století zde sídlila jedna z nejpřísnějších ženských věznic Rakouska-Uherska.
Foto: Vratislav Konečný
Od renesančního sídla k vězeňským celám
Původní Žerotínský zámek vznikl kolem roku 1538, kdy o jeho stavbě rozhodl Jan z Pernštejna. Po krátké době přešel do majetku významného moravského rodu Žerotínů, který jej držel až do počátku 19. století. Žerotínové patřili k nejvlivnějším šlechtickým rodům na Moravě a jejich sídla se nacházela například ve Velkých Losinách, Náměšti nad Oslavou či Přerově.
Po roce 1815 zámek přešel do rukou rodu Kinských, kteří jej barokně upravili a později prodali státu. Právě tehdy se objekt proměnil ve vězeňský ústav pro ženy – zařízení známé svou tvrdostí a přísnou disciplínou.
Foto: Vratislav Konečný
Ženská věznice: ticho, práce a modlitba
Věznice byla otevřena roku 1855 a fungovala více než půl století. Kapacita zařízení činila kolem 500 žen, i když dochované záznamy hovoří o přibližně 370 jménech.
O provoz se staraly řeholní sestry svatého Vincence de Pauly ze Štýrského Hradce. Mužský personál byl omezen pouze na stráž a správu.
Podmínky byly velmi přísné – mluvení bylo zakázáno, komunikace se omezovala jen na modlitbu nebo práci.
Z vězeňkyň se očekávala poslušnost, zbožnost a pokání. Přibližně každá sedmá zde uvězněná žena zemřela, často kvůli špatným životním podmínkám nebo vysokému věku.
Foto: Vratislav Konečný
Maryša a mýtus o skutečné vězeňkyni
K místní historii se váže také legenda, že právě zde měla být vězněna žena, která inspirovala drama „Maryša“ bratří Mrštíků.
Ve skutečnosti však postava Maryši vznikla podle osudu Marie Horákové, provdané Turkové, která žila poklidným životem a žádný zločin nespáchala. Mrštíkové využili pouze motiv donuceného sňatku, nikoliv skutečnou vraždu manžela.
Naopak skutečný případ travičky Josefy Sittové z roku 1905, která otrávila svého muže jedem na krysy, připomíná realitu tehdejší káznice. Její trest smrti byl později zmírněn na 20 let a část z nich si odpykala právě ve Valašském Meziříčí.
Foto: Vratislav Konečný
Od vězení ke galerii a muzeu
Po uzavření věznice v roce 1911 zámek zakoupil kardinál Bauer, jenž jej nechal upravit na lazaret během první světové války. Později objekt sloužil armádě a nakonec přešel do majetku města.
Dnes zámek patří mezi nejvýznamnější historické památky Valašského Meziříčí. V jeho prostorách sídlí Muzeum regionu Valašsko, které nabízí expozice o ženské káznici, rodu Žerotínů i o barokním umění.
Zvláštní pozornost si zaslouží kaple Smrtelných úzkostí Pána Ježíše, jejíž výmalbu vytvořil moravský barokní malíř Josef Ignác Sadler.
Foto: Vratislav Konečný
Kulturní centrum regionu
V části zámku působí od 70. let legendární M-klub, jeden z nejstarších hudebních klubů v republice. Valašské Meziříčí se také proslavilo festivaly Valašský špalíček, Mezinárodní festival poezie či festival cimbálu.
Město bývá právem nazýváno „Valašskými Athénami“, protože propojuje umění, historii a vzdělanost. Kromě zámku stojí za návštěvu i kostel Nanebevzetí Panny Marie, roubený kostel Nejsvětější Trojice a Moravská gobelínová manufaktura, která dodnes udržuje textilní tradici regionu.
Foto: Vratislav Konečný
Vězení představuje stručný text
V této oblasti zámku se nacházelo technické zázemí vězeňské instituce.
Foto: Vratislav Konečný
Návštěva, která stojí za to
Ačkoli se po zámku netoulá žádná Bílá paní ani Maryša, jeho atmosféra dýchá historií. Návštěvníci tu mohou projít barokní sály, bývalé cely, kapli i moderní galerii.
Z někdejší káznice se stal prostor kultury, poznání a vzpomínek na minulost, která už dávno není temná, ale inspirující.
ccs.wikipedia.org/wiki/Maryša
cs.wikipedia.org/wiki/Valašské_Meziříčí_(zámek)
zlin.rozhlas.cz/zamek-zerotinu-ve-valasskem-mezirici-ma-temnou-historii-za-rakousko-uherska
Czech 
English