Srí Lanka – krásná i divoká. Setkání se slonem, na které nezapomenete

Během svých cest sloni obvykle nepohrdnou ani odpadky, i když jejich hlavní stravou je tráva, které denně zkonzumují až 200 kg. Na Srí Lance se nachází 26 národních parků, kde žijí i jiná zvířata, avšak sloni zde představují bezesporu největší atrakcí.

Naše dobrodružství započalo v ideálním období – v čase sucha, kdy se sloni shromažďují v hojném počtu. A že jich bylo skutečně mnoho! Desítky až stovky slonů se bezstarostně pásly na rozsáhlých travnatých plochách, mezi nimiž se pohybovalo množství mláďat, která se nezkušeně motala kolem svých rodičů. Ti malí byli tak okouzlující, že člověk málem zapomněl na to, že jejich rodiče dokážou převrátit Jeep na ruby jako by to byla hračka.

Turistů bylo akorát – několik jeepů rozptýlených po savaně. Na nejatraktivnějších místech se Jeepy a návštěvníci shromáždili, ale náš zkušený řidič se vždy o kousek posunul, takže výhledy byly ohromující. Všechno probíhalo bez problémů, až do chvíle, kdy se jeden slon rozhodl, že mu náš Jeep nevyhovuje, a rozběhl se k nám. Náš průvodce měl nervy z oceli a svým křikem a bušením do kapoty slona odradil. Zastavil se tak na metr od nás. Škoda, mohl to být vzrušující zážitek. Sloni prý někdy způsobují škody na autech, která pak nejsou schopná jízdy, ale o lidských obětech náš průvodce nic neřekl.

O slonech jsme se dozvěděli spoustu fascinujících informací – například, že nemají přirozeného predátora (což po té scéně vypadalo velmi pravděpodobně), umí cítit vodu na několik kilometrů daleko, údajně si pamatují tváře lidí, spí ve stoje, ochlazují se pomocí svých uší a umírají, když přijdou o zuby – zhruba ve věku 60 let, zatímco domestikovaní jedinci se dožívají delšího věku.

Nejvýraznější postavou tohoto dne nebyl slon, ale náš řidič. Jakmile jsme opustili park, zastavil, vytáhl z kapsy papír s poznámkami a začal opravit chyby, které udělal průvodce, a doplnil informace, které vůbec nezmínil. Byla to taková neplánovaná „druhá část safari“ – tentokrát zaměřená na vzdělávání.

Celkový dojem? Zážitek byl úžasný, ale 3,5 hodiny bohatě stačí. Po takovém čase by člověk uvítal sprchu, pivo – a možná i trochu větší vzdálenost od všech zvířat s chobotem.