Srí Lanka – Buddha, kam se podíváš

Rozměry se pohybují od drobných sošek, které se vejdou na palec, až po obrovské třicetimetrové monumenty, jež se dívají na krajinu s klidným nadhledem, jako by říkaly: „Všechno je dočasné, včetně tebe.“

Dále tu máme svatyně a posvátná místa, kde se mísí davy věřících s turisty, obklopenými vůní kadidla a květin. Lidé nosí květiny a dary pro mnichy, zapalují svíčky a v tichosti se procházejí kolem soch nebo sedí na různých místech a modlí se. Je zde předepsán dress code: zakrytá kolena a ramena, bosé nohy a žádné pokrývky hlavy. Fotografování je obvykle povoleno, avšak nikdo se nesmí fotit s Buddhou. Pokud není povoleno fotografování, je to pečlivě hlídáno a neukázněným turistům hrozí až pět let vězení.

Sochy bývají často umístěny pod posvátnými fíkovníky (známými jako Bo stromy), buď přímo v jejich svatyni, nebo v těsné blízkosti. Tyto stromy jsou přímými potomky slavného stromu osvícení v Bódhgaji, pod nímž Siddhártha Gautama (později známý jako Buddha) dosáhl nirvány. V Anaradhapuře se jeden z těchto „potomků“ uchovává již více než 2300 let a je považován za nejstarší zdokumentovaný strom zasazený člověkem na světě.

Buddhismus se na Srí Lanku dostal již ve 3. století před naším letopočtem, kdy indický císař Ašóka vyslal svého syna Mahindu jako misionáře. Od té doby se stal klíčovým prvkem srílanské kultury, vzdělání i umění. Dnes se k buddhismu hlásí přibližně 70 % populace, a není to překvapující – jeho vliv je patrný ve všem: od architektury přes každodenní rituály až po to, jak se lidé navzájem usmívají.

Buddhismus nelze chápat jako víru v nějakou božskou bytost, ale spíše jako průvodce k vyrovnanému životu bez nadbytečného stresu. Jeho základem jsou čtyři vznešené pravdy: že život je spojen s utrpením, že utrpení má své příčiny (touhu), že existuje cesta, jak se z utrpení osvobodit – a že tato cesta se nazývá osmidílná stezka. Ta zahrnuje aspekty jako správné myšlení, komunikaci, jednání, úsilí, soustředění, porozumění, meditaci a moudrost. Hlavním cílem je dosáhnout nirvány, což představuje stav vnitřního klidu. A když se podíváš na místní, jak s klidem čelí dopravnímu chaosu, máš dojem, že jim to opravdu funguje.

Na Srí Lance tedy neplatí „Buddha tě vidí“ – zde platí „Buddha tě vnímá na každém kroku“. Nezaznamenává tě však, aby tě hodnotil, ale aby ti připomněl, že život je pomíjivý, klid je nezbytný – a že občas je možné dosáhnout i osvícení.