Na vrcholu kopce známého pod ponurým názvem Šibeniční vrch se nachází nenápadná, ale přesto zvláštní stavba. Kaple Nejsvětější Trojice v Oloví jakoby vyrůstala přímo z povrchu země. Její temné zdi, tvořené hutní struskou, pokryté mechem a lišejníky, vyzařují podivnou směsici smutku, pokory a klidu. Právě zde se minulost města setkává s legendou, kterou si místní obyvatelé předávají po generace.
Kaple ze železného odpadu
Na rozdíl od většiny českých svatyní, které byly postaveny z kamene, cihel nebo dřeva, kaple v Oloví je výjimečná, neboť vznikla z odpadní strusky z blízkých železáren. Tento materiál, zbytky vzniklé při tavení rudy, byl v té době snadno dostupný a velmi pevný. Díky tomu má kaple neobvyklou strukturu, která jí dodává až „živý“ vzhled, jako by se její zdi hýbaly s každou proměnou světla.
Podle historiků ji na začátku 19. století postavil mistr štukatér Josef Fischer. Pocházel z Oloví a chtěl svému městu zanechat památku, jež by spojovala víru a práci místních obyvatel. Při výstavbě však tragicky spadl z lešení a utrpěl smrtelné zranění. Od té doby se traduje, že jeho duše zůstala s kaplí svázána a v noci prý lze zaslechnout kroky, jako by někdo neustále obcházel kolem a dohlížel, aby se stavbě nic nestalo.
Šibeniční vrch, místo setkání světla a stínu
Název tohoto kopce není bez důvodu. V minulosti zde stála městská šibenice a toto místo bylo dlouho považováno za nehostinné. Kaple měla přinést smíření, klid a duchovní obnovení. Možná proto se traduje, že zvon, který kdysi visel ve věžičce, se sám rozezníval vždy, když se Oloví dostalo do nebezpečí, při požárech, válkách nebo povodních. Lidé věřili, že zvuk zvonu chrání město a že za provaz táhne duch mistra Fischera. Poslední zvuky měly být slyšeny v roce 1945, když fronta dorazila do Sokolovska. Od té doby zůstal v tichu. Někteří tvrdí, že zvon se ozve pouze tehdy, když je město skutečně ohroženo, a jeho zvuk slyší jen ti, kdo mají čisté srdce.
Tajemství okolní krajiny
Ti, kdo se dnes vypraví k kapli, zažijí zvláštní atmosféru. Cesta se vine lesem, kde se mezi stromy objevují pozůstatky starých štol a důlních jam, které připomínají období, kdy Oloví prosperovalo díky hornictví. V okolí kaple lze nalézt také zbytky kamenných základů, o nichž se vypráví, že patřily strážnímu domku dávných kata. Někteří návštěvníci tvrdí, že právě zde, pod jedním z velkých kamenů, je skryt malý železný kříž, který prý býval umístěn na původním místě popraviště.
Kaple dnes
Kaple Nejsvětější Trojice dnes tiše zaujímá své místo na okraji lesa, obklopená starými smrky a javorovými listy, které na podzim získávají zlatý nádech. Místní dobrovolníci ji v minulosti zachránili před zánikem a vrátili jí nový život. Každoročně se tu konají poutní bohoslužby a turistické zastávky, během nichž lidé zapalují svíčky nejen na památku obětí minulosti, ale také za ty, kteří přispěli k výstavbě města. Za jasného dne se z vrcholu nabízí nádherný pohled na údolí řeky Svatavy, hřebeny Krušných hor i na samotné město Oloví, které leží jako na dlani. Lesy kolem kaple poskytují útočiště srnkám, liškám a občas i plachým jelenům.
Když se večer nad Šibeničním vrchem rozprostře mlha, zdá se, že v kapli zableskne světlo svíce, i když uvnitř nikdo není. A ti, kteří mají štěstí, prý v dálce uslyší tiché cinknutí, jako by se znovu probouzel zvon Josefa Fischera.
Czech 
English