Do Cádizu přijíždíme pozdě odpoledne. Po dlouhé cestě napříč Andalusií jsme unavení, ale zároveň cítíme, že právě tady naše pouť končí. Z okna vlaku sledujeme, jak se město tyčí nad mořem – úzký poloostrov obklopený vodou vypadá, jako by se vznášel na vlnách.
„Tady končí Evropa,“ poznamenává můj přítel, který mluví perfektní španělštinou. A má pravdu – odtud už vede cesta jen k divokému Atlantiku.
Foto: Pixabay
Město starší než Řím
Cádiz patří k nejstarším městům Evropy. Založili ho Féničané kolem roku 1100 př. n. l. pod jménem Gadir, což znamená chráněné místo. Od té doby se zde vystřídali Kartáginci, Římané, Arabové i Španělé. Navzdory válkám a zemětřesením tu život nikdy nepřestal.
Když procházíme úzkými uličkami starého města, vápenné zdi se lesknou v odpoledním slunci a celý Cádiz působí dojmem, jako by se čas zastavil. Přezdívka La Tacita de Plata – stříbrný pohárek – dokonale vystihuje jeho atmosféru. Slunce se odráží od moře a město se třpytí jemnými odstíny stříbra.
Foto: Pixabay
La Viña: duše města a chuť oceánu
Ráno míříme do čtvrti La Viña, bývalé rybářské oblasti, která dnes patří k nejživějším částem města. Úzké uličky lemují domy s prádlem nataženým přes ulici, z oken zní rádio a vzduch voní po smažených rybách.
V místních freidurías si lidé dopřávají pescaito frito – kornout plný křupavých rybek, kalamárů a krevet. Žádný fastfood, jen moře na talíři.
Večer se město rozezní flamencem. Právě tady, v La Viñi, vznikl nejstarší styl cante jondo – hluboký, syrový zpěv vyjadřující emoce Andalusie.
Foto: Pixabay
Večerní klid na pláži La Caleta
Naším prvním cílem je pláž La Caleta, obklopená pevnostmi Castillo de Santa Catalina a Castillo de San Sebastián. Dlouhá promenáda vede až k majáku a během odlivu se pod nohama odhalují řasy, mušle a zbytky dávných staveb.
Když zapadá slunce, město se ponoří do oranžových a fialových tónů. „Odsud vyplouvaly lodě do Nového světa,“ připomíná můj společník. Právě z Cádizu vyrazil i Kryštof Kolumbus na své výpravy přes Atlantik.
Foto: Pixabay
Katedrála, římské divadlo a věže obchodníků
Kousek od trhu stojí katedrála Santa Cruz sobre las Aguas – majestátní stavba se zlatou kopulí, která dominuje panoramatu města.
Procházíme také parkem Parque Genovés, plným exotických stromů a vodopádů, a nedaleko nacházíme římské divadlo z 1. století př. n. l. Archeologové ho objevili teprve v 80. letech, když shořel dům stojící nad ním.
Na závěr stoupáme na Torre Tavira, kdysi pozorovací věž bohatých obchodníků. Z jejího vrcholu je vidět celé město – bílé střechy, modrý oceán a zlatá katedrála jako koruna Cádizu.
Uvnitř věže nás čeká camera obscura, kde se na bílou plochu promítá živý obraz města. Staré optické kouzlo, které připomíná časy námořníků a objevitelů.
Foto: Pixabay
Trh, kde se potkává historie s každodenností
Na Mercado Central de Abastos to voní po čerstvých rybách a mořských plodech. Prodavači s úsměvem nabízejí krevety, ústřice, chobotnice i malé rybky smažené celé.
Usazujeme se u stánku, kde starší muž otevírá ústřice s úctou hodnou klenotů. K nim si dáváme sklenku suchého vína fino. Cádiz je město, které se nepoznává ve spěchu – objevuje se pomalu, v malých doušcích.
Foto: Pixabay
Flamenco, které není pro turisty
Na doporučení barmana nacházíme klub La Cueva del Pájaro Azul, skrytý v bývalém skladišti. Bez pódia, bez mikrofonů – jen hlas, kytara a dva páry tanečních bot.
Flamenco tu není show pro návštěvníky, ale výdech emocí. Je to hudba, která přechází z bolesti do naděje, z mlčení do výkřiku.
Když po půlnoci kráčíme zpět úzkými uličkami, město nespí. Jen zpomaluje – jako moře při odlivu.
Foto: Pixabay
Pláže, vítr a nekonečný horizont
Poslední den trávíme na Playa de Cortadura, široké pláži s pískovými dunami, které připomínají Saharu. Vítr přináší slaný vzduch a před námi se třpytí moře. Za námi zůstává město – bílá silueta na okraji Evropy.
Město, které neztrácí dech
Cádiz je místem, kde se tři tisíce let historie prolínají s běžným životem. Každá ulice, věž i vlna nese stopu minulosti – od Féničanů až po současné rybáře.
Když večer odjíždíme vlakem zpět do vnitrozemí, slunce se odráží na vodní hladině a město se pomalu vzdaluje. Mám pocit, že Cádiz je víc než jen město. Je to živý organismus,
Czech 
English